To, co zpočátku mělo zabezpečit sítě kryptoměn a zajistit jejich decentralizovanost, se dnes ukazuje jako velký problém.
Kryptoměny jako bitcoin nebo ether v rámci svých sítích potvrzují transakce tak zvaným těžením. Jedná se o řešení složitých výpočetních úloh počítači, na konci celého procesu je vždy potvrzení a zápis nového bloku dat do blockchainu.
Na těžení se u velkých kryptoměn podílejí těžaři z celého světa, je jich obrovské množství a zapojit se může v podstatě kdokoliv s vlastním počítačem. Ovšem výpočetní náročnost těžení se s postupem času neustále zvyšuje, což s sebou přináší řadu problémů, které činí těžení neudržitelným.
Plýtvání zdroji
Těžení v síti Bitcoin za rok spotřebuje zhruba tolik elektrické energie, jako celá Česká republika. Znamená to miliony dolarů, které těžaři musí zaplatit energetickým společnostem za elektřinu, kterou při těžení spotřebovali.
Je to nejen plýtvání zdroji finančními, je to také nepřívětivé k životnímu prostředí. Z ekonomického hlediska jsou to pak peníze, které místo toho, aby byly reinvestovány do rozvoje kryptoměnové sítě, odtečou jinam.
Zranitelnost sítě
Protože je těžení čím dál náročnější, obyčejní domácí těžaři, kteří zajišťovali velkou různorodost uzlů v síti Bitcoin či Ethereum, byli vytěsněni profesionálními těžaři. Dnes se na těžení staví drahé speciální počítače (ASIC), z nichž se staví farmy poblíž levných zdrojů elektřiny a případně v chladném prostředí, aby se ušetřilo za chlazení.
Výsledek je ten, že jak u Bitcoinu, tak u Etherea vlastní více než 50 procent hash ratu (těžebního výkonu) tři až čtyři největší těžaři. A to je velký problém.
V první řadě proto, že kdo ovládá takový výkon, může začít podvádět a falšovat transakce. Tak zvaný 51% útok proto může klidně přijít z řad těch, kdo dlouhodobě v síti fungují jako těžaři. Může docházet k přepisování historie, a tím zcela padá spolehlivost blockchainu.
Konec decentralizace
Tento bod úzce souvisí s předchozím. Tím, že je vysoký těžební výkon soustředěn do rukou hrstky lidí, nelze už hovořit o tom, že jsou Bitcoin nebo Ethereum decentralizované. Podstatou problému je, že si majoritní vliv a možnost podvádět v síti lze prostě koupit.
Kdokoliv, kdo investuje dostatečné množství peněz, může nakoupit takový výpočetní výkon, aby Bitcoin nebo Ethereum ovládl. Tento problém je bohužel inherentní pro koncept proof of work neboli potvrzování transakcí těžením.
Lze namítnout, že těžaři by byli sami proti sobě, kdyby shodili svojí kryptoměnu. Ale může se stát, že pro v určitou chvíli bude finančně výhodnější to prostě udělat.
A realita ukazuje, že velcí těžaři prostě upřednostní své ekonomické zájmy před zájmy sítě a její kryptoměny. Dokazuje to těžení prázdných bloků, na kterém vydělávají statisíce dolarů a které je ale škodlivé pro uživatele sítě, protože snižuje její kapacitu. Nikdo se tím netají a například Antpool natvrdo říká, že v tom bude pokračovat.
Navíc se určitá kryptoměna může stát nástrojem ekonomické války a vláda jakékoliv země se může rozhodnout, že jí prostě shodí.
Těžení se tak z decentralizovaného stává centralizovaným. A může někdo očekávat, že velký investiční kapitál nejen z Wall Streetu bude investován do kryptoměn, které může shodit nebo falšovat pár těžařů z Číny?
Jak z toho ven
Výše popsané problémy si řada lidí uvědomuje, proto například Ethereum plánuje přechod z proof of work na proof of stake, aby se zbavilo neefektivního a zranitelného systému. Bitcoin o změně zatím neuvažuje.
Pak jsou tu kryptoměny jako XRP, které používají na potvrzování transakcí konsensus, který výše uvedenými problémy netrpí a jednou potvrzené transakce jsou skutečně definitivně nepřepsatelné.